Povzbuzení pro dnešní den

17. dubna 2020 – Pátek v oktávu velikonočním

Jan 21, 1 – 14

Stotřiapadesát ryb.

Pátek je v běžném liturgickém čase postním dnem, ale to se netýká velikonočního oktávu, který pomalu plyne k závěru. I dnes ráno v 7.00 jsme zpívali při mši svaté Gloria, Pán, který umřel, živ kraluje! Aleluja. To je radost toho Oktávu, Osmidenní. Ryba je postní pokrm, ale pro rybáře „denní chléb.“ V klášteře si snadno oblíbíte rybí pokrmy, protože jsou často. V klášteře se vůbec mnohému člověk naučí a stále učí. Jako ve světě, jako se učíme teď my všichni, milí farníci, v karanténě, to je škola pro všechny. Ryba na různé způsoby se tedy z postního pokrmu může změnit na vyhledávanou delikatesu, pak pozvolna ztrácí punc sebeodříkání. Vezměme tento živočišný druh a dar lidské obživy však evangelijně, nejen jako skutečný pokrm a předmět dialogu mezi učedníky a Ježíšem, ale i jako symbol křesťanství a poznávací znamení křesťanů, kterým odedávna je. Stotřiapadesát ryb vylovených z Tiberiadského moře biblisté vykládají jako symbol všech tehdy známých národů. Vzkříšený Kristus zahrnuje svým vítězstvím nad smrtí všechny lidi, není to nějaký spiritistický výkon, PR prezentace, která má omráčit pouze vyvolené. Ryzí a praktická ukázka z dnešního evangelia ukazuje, jak pravdivá a lidská setkání se Zmrtvýchvstalým učedníci zažívají, a jak skutečné a hmatatelné vzkříšení je. Ježíš jako Mistr mluví ke svým učedníkům skrze rovnice jejich každodenního zaměstnání. K rybolovu je třeba vyjet v hodinu, kdy jsou pro kladný výsledek nejlepší předpoklady. Rovnice ale změní znaménko, pokud tato osvědčená praxe nefunguje, mění se hodnota na jedné straně: „Tu noc nic nechytili“ (Jan 21, 3). Takový výsledek dokáže Bůh přetavit a už v něm je obsažen Boží záměr. To, že učedníci nic nechytili, má posloužit k poznání, jaký pokrm je ten nejdůležitější. Nejsou to ani ryby v síti, i když je jich až moc, není to ani snídaně podivně se objevující na břehu jezera. Je to sám Ježíš. To vše ostatní nám má jen pomoci k úžasu a snad trochu i k chápání, že je to On. Je to ten Ježíš, který s námi jedl a pil, který k nám mluvil a uzdravoval. Vše se dělo, když jich bylo pohromadě sedm. Pán vstupuje do společenství učedníků. Pokud můžete být pohromadě v rodinách, milí farníci, buďme vděčni, i když jsme už z toho unavení. Opak je daleko horší. I takový čas je Božím pozváním a podivným zjevením Boha, v něhož jsme uvěřili. Přeji vám dnes vašich „stotřiapadesát ryb.“

Požehnaný den a snad jste měli co dobrého snídat… + P. Václav