3. neděle postní – impulsy

Kříž svatého otce Benedikta

Impuls: BOŘIT/STAVĚT

Písmo: Jan 2, 13-25

Benediktův kříž: C S

Crux Sancta – Svatý kříž

„Zbořte tento chrám, a ve třech dnech jej zase postavím“ (Jan 2, 19), tak Ježíš reaguje na špatné chrámové praktiky – obchod, ziskuchtivost – vše podobné do Božího domu nepatří. Ježíš boří stereotyp náboženské praxe, která existuje jen pro sebe samu. Boří zavedené vzorce, nad nimiž lid není schopen přemýšlet. Ježíš na sobě samém chce vystavět nový vztah mezi člověkem a Bohem, staví před oči svých současníků potřebu vidět přítomnost čistým zrakem, mít odvahu k pravdě, i když to vede k radikálním zásahům do zavedených způsobů.  

Doba postní

Je časem setkání člověka s pravdou o sobě samém. Je setkáním s vratkostí vlastní vůle. Náš hřích boří vztah, který Bůh v nás stvořil ve křtu. Člověk má ve své „moci“ odmítnout to, co postavil Bůh. Člověk má moc bořit. Nemá ale „moc“ stavět – v duchovním slova smyslu. Proto je doba postní potřebná zvláště v moderní době. Připravujeme se na Velikonoce, na tři dny, v nichž je v Ježíši vše obnoveno, vše zbořené naší slabostí je znovu vystavěné. Tím symbolem destrukce a obnovy je kříž. Nástroj, který zhotovil člověk, aby usmrtil sebe sama. Tento stereotyp římské popravy Bůh vezme na sebe, aby z k smrti otesaných trámů vytvořil strom života. Z kříže se obětí Kristovou stává nástroj spásy. Kříž je tak pro nás svatý nástroj Kristova umučení, protože je hoden úcty. V kříži se boří lidská pýcha a smrt, a staví se lidská pokora a život. 

Pandemie

Boří dosavadní způsob života. Není snadné se z ní vymanit, jsme sevřeni vším, co s pandemií souvisí. Dává nám okusit křehkost našeho života a nejistotu zítřka. Pandemie nás staví před nová rozhodnutí, v nichž nás ale Bůh neopouští. Ježíš nás učí vidět vše pohledem víry. Učí nás vidět novou „stavbu“ našeho života, protože z našeho těla jednou nezbude nic. Křest je tím základním kamenem – i pro překonání období pandemie.

Aplikace pro osobní život – vztahy

Jedině Bůh dokáže vystavět znovu to, co je naším hříchem zbořeno. Ale pozor, nečekejme původní podobu, protože: „Hle, všechno tvořím nové“ (Zj 21, 5).  

Křížová cesta pandemií – návrhy k meditaci

VI. zastavení: Veronika podává Ježíši roušku.

Kdy jsme vděčni za pomoc, kdy ji odmítáme? Každá pomoc je nám povzbuzením? Jaký bude „otisk“ této doby?

VII. zastavení: Ježíš padá pod křížem podruhé.

Nestačí, že pokračujeme v cestě? Opět další z řady komplikací? Není už tak doba pandemie příliš složitá? Co nám odpovídá Ježíš, který vstává a jde dál?

VIII. zastavení: Ježíš potkává plačící ženy.

Jaká jsou naše setkání s druhými v době pandemie? Máme sílu vydržet bolest druhých? Máme sílu vyslechnout druhé?