Římskokatolická farnost u kostela sv. Markéty Praha-Břevnov

Večerní chvály (nešpory) jsou součástí Denní modlitby církve (lidově nazývané „breviář“). Středem této večerní modlitby církve je chvalozpěv Magnificat. Je to text z Lukášova evangelia (Lk 1, 46-55), který patří do adventního období, druhé poloviny Adventu, před narozením Ježíše (17.-23. prosince). Maria chválí Boha za to, že ve svém lůně nosí Mesiáše. Tento Mariin chvalozpěv je v modlitbě církve od 17. do 23. prosince orámován literárním útvarem, který nazýváme „Ó antifona.“ Antifony obecně jsou krátká zvolání, verše z Písma svatého a jiných textů, které uvádějí do tématu starozákonních žalmů. Protože se Magnificat svou literární stavbou podobá žalmům, má tento chvalozpěv svou antifonu. Ó antifony opěvují Ježíše, přicházejícího Mesiáše, který se má narodit z Panny Marie a přinést celému světu spásu. Vyjadřují očekávání Izraele i prvních křesťanů.

17. prosince: Ó Moudrosti, tys vyšla z úst Nejvyššího a od počátku do konce pronikáš všechno, celý svět mocně a líbezně řídíš: přijď a nauč nás cestě rozumnosti.

18. prosince: Ó Adonai, který vedeš Izraelův dům, ty ses ukázal Mojžíšovi v plameni hořícího keře a dals mu na Sinaji zákon: přijď a zachraň nás svou mocnou pravicí.

19. prosince: Ó Kořeni Jesse, ty jsi byl dán na znamení národům, před tebou králové v úžasu zmlknou, tebe budou národy vzývat; přijď a vysvoboď nás a už neprodlévej.

20. prosince: Ó Klíči Davidův a žezlo Izraelova domu, ty otvíráš a nikdo nezavře, ty zavíráš a nikdo neotevře: přijď a vyveď z vězení ty, kdo jsou spoutáni v temnotách a stínu smrti.

21. prosince: Ó Vycházející z výsosti, jase věčného světla a slunce spravedlnosti: přijď a osvěť ty, kdo žijí v temnotách a stínu smrti.

22. prosince: Ó Králi a touho národů, úhelný kameni, který rozdělené spojuješ vjedno: přijď a spas člověka, jehož jsi utvořil z prachu země.

23. prosince: Ó Emmanueli, náš králi a dárce zákona, naděje a spáso národů: přijď a zachraň nás, Pane, náš Bože.