Dnešní den je pro křesťany oktáv, osmý den po Narození Páně a slavnost Panny Marie, ale i my slavíme začátek občanského roku. Rád bych tedy začal pár slovy o tom, jak se první leden asi stal začátkem roku a co si pod tím naši dávní předkové představovali, než se dostanu k Panně Marii. Celý příspěvek →

Začátek dnešního evangelia je v rámci celé Bible docela zvláštní, ne-li rovnou jedinečný text. I při docela zběžném čtení musí člověka překvapit ta snaha o historickou přesnost, s níž se Lukášovo evangelium snaží zasadit Ježíšovo působení do rámce světových dějin. Už tím se křesťanství liší od různých esoterních nauk a mlhavých poselství, takových moudrostí, které „platí vždycky, ale nestaly se nikdy“, jak rádi říkají religionisté. Život i poselství Ježíše Krista je jistě jedno velké tajemství, ale je jedinečné také tím, že se dá říci, kdy a kde se stalo, že je pevně zasazeno do světské historie. Jak toho dosáhlo? Celý příspěvek →

Dnešní evangelium je obtížné už proto, že je napsáno tak, že si člověk ani nevšimne, že je skoro dva tisíce let staré, a stejně staré jsou i představy, s nimiž pracuje. Ne že by se za tu dobu změnilo Boží slovo, ale mění se naše představy, kterými se mu snažíme rozumět. Za druhé líčí zázrak vzkříšení zemřelého a na to můžeme dnes mít jiný názor než tenkrát. V evangeliích je takových případů několik, vždycky se ale předpokládá, že ten vzkříšený člověk po čase stejně zemře – tak jako dívka z dnešního čtení, jako Lazar z Betánie nebo mládenec z Naim. Nejsou tedy předmětem naší víry a naděje, nýbrž jsou to jakási podobenství toho jediného zmrtvýchvstání Krista, který „přemohl smrt“ a už nikdy nezemře. Celý příspěvek →

Svatodušní svátky jsou jaksi ve stínu známějších a populárnějších Vánoc i Velikonoc, které patrně mají své předkřesťanské, řekněme kosmické, astronomické kořeny. I dnešní svátek navazuje na židovský, starozákonní kořen a ve starém Izraeli byl také svátkem ukončení sklizně čili dožínek. Podle Bible se slavil padesát (tj. 7 x 7) dní po Velikonocích, podobně jako dnes v katolické liturgii, odtud název Pentecostes, „padesátý“. Svátek připomínal, jak Mojžíš na hoře Sinaj dostal z rukou samého Hospodina Tóru, desky Zákona. Teprve touto jedinečnou událostí se Izrael zásadně odlišil ode všech ostatních národů, protože přesně věděl, co od něho Hospodin chce. Součástí židovských oslav svátku Šavu´ot je dodnes celonoční čtení z Písma. Celý příspěvek →