I v čase přelomu prázdnin, uprostřed odpočinku je dost příležitostí, jak načerpat a povzbudit sebe i ostatní (nejen naše reprezentanty v Londýně…).
Proměnění Páně (6. srpna). V Bibli (srov. Mk 9, 2 – 10) čteme příběh o tom, jak Ježíš vzal s sebou své tři učedníky na vysokou horu (…) „a byl před nimi proměněn“ (Mk 9, 2). Jak tomu rozumět? Jsou chvíle v životě, kdy jen nevěřícně hledíme. Takový stav zažili Petr, Jakub a Jan. Viděli svého Mistra v novém světle. Co jiného je čas dovolených než příležitostí k výstupu na horu (symbolicky nebo skutečně, v tom případě nemusí být zrovna vysoká) a stranou všednodenního života vidět vše v jiném světle.
Terezie Benedikta od Kříže – Edith Stein (9. srpna). Podrobný životopis je dnes snadno dohledatelný. Zde si jen dejme před oči ženu, která právě před 70 lety položila život za své přesvědčení v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau. Ve svém životě si prošla nejprve odmítnutím víry, hledáním a potom znovu objevením skutečnosti, že člověk je bytost přirozeně náboženská. Svým způsobem někdy musíme projít jakýmsi odmítnutím víry, abychom v hledání upevnili to, k čemu jsme křtem buď byli přivedeni nebo jsme sami došli. Každopádně musíme mít něco nebo někoho, komu svěříme svůj život. Je otázka, čemu na tomto světě svůj život svěříme. Bůh se stal pro nás Někým, o koho stojí v našem životě usilovat. Edith Stein si vybojovala vnitřně i navenek svou víru v Toho, který netrestá, ale zachraňuje. Asi ne nadarmo se stala patronkou Evropy.
P. Václav