Ve čtvrtek 11. dubna odpoledne jsme prožili zcela nezvyklé slavení svátosti křtu. Poněvadž svoji dceru přinesl ke křtu jeden z členů Talichova kvarteta, baziliku rozezněly tóny našeho věhlasného tělesa. Bylo zajímavé prožít a pozorovat tatínka křtěného dítěte, který svou radost několikrát akcentuje skrze hudební nástroj v meditaci a chvále Biblických písní Antonína Dvořáka. Je dobré všímat si takovýchto souvislostí. Všímat si okamžiků, v nichž se setkává povolání s osobním životem. V tomto případě šlo jistě o snadnější kombinaci… Bůh promlouvá skrze člověka neustále, naslouchejme, můžeme jej totiž uslyšet kdykoli a na místě, kde bychom se nenadáli.