Co se děje, když je POSVÍCENÍ?

Opět jsme zváni na Břevnovské posvícení. „Posvícení“ je od slova „posvěcení,“ posvícení znamená, že slavíme výročí posvěcení svého kostela. Každá nová stavba má své slavnostní přestřižení pásky, kdy se sejdou významní hosté a pronesou několik slov k dokončenému dílu. I kostely mají své „uvedení do provozu,” správně řečeno, zasvěcení. Z historie víme, že stavba kostela byla vždy prestižní záležitostí. Většinou chrámy nestavěla církev, ale například panovník nebo různé spolky, cechy, organizace atp. Proto otevření nově postaveného kostela znamenalo mnoho nejen pro křesťany, ale i pro všechny obyvatele. Kostel, chrám, dům Boží, nám připomíná, že je ještě „něco“ jiného, než těžký, uspěchaný, třeba i nudný život. V kostele se chceme povzbudit, odpočinout a načerpat nové síly. Zdrojem tohoto duchovního občerstvení je pro nás sám Bůh, kterého se můžeme dotknout ve společenství církve. Bohu přítomnému mezi námi zasvěcujeme tedy i stavbu, která má na něj odkazovat. Znamená to, že kostel je stavba zasvěcená Někomu. Proto posvícení (posvěcení). Posvícení je tedy příležitostí, jak se setkat, potěšit a poděkovat za život a místa, kde žijeme a z nichž žijeme.