Ukrajina – výzva k modlitbě a solidaritě

Mysleme v modlitbě na Ukrajinu, kde lidé bojují o svobodu a demokracii ve své zemi. I my jsme po těchto hodnotách toužili a zaplatili za ně mnohými obětmi, i těmi nejvyššími. Letos si  připomínáme 45 let od upálení Jana Palacha, Jana Zajíce… A nejen my, Poláci, Maďaři měli také své pochodně. Často naříkáme nad současnými problémy, ale jaké jsou v porovnání s utrpením lidí jinde ve světě. Máme mocné zbraně, vztah k Bohu a modlitbu.

Přikládáme krátký dopis, který vznikl jako projev jistě nejen křesťanské solidarity s obyvateli Ukrajiny.

Ukrajinským občanům a vládě Ukrajiny

 Od 22. do 26. ledna 2014 o 17. hodině zvoníme v mnoha místech České republiky na kostelní zvony. Věřící v modlitbě hledají pomoc pro Ukrajinu a společně s dalšími lidmi vyjadřují solidaritu s těmi, kteří ve vaší zemi volají po demokracii a dialogu. Požadavek na dodržování svobody a základních lidských práv pro všechny občany je oprávněný. Spravedlivé uspořádání rodiny, obce i státu, vyžaduje vzájemný rozhovor v úctě ke každému a k nikdy nekončícímu úsilí o dorozumění.

My, občané České republiky, svědčíme, že se nám po skončení socialistického režimu daří v demokratickém uspořádání lépe.

Alespoň na dálku vyjadřujeme podporu vám, kteří na Ukrajině usilujete o demokracii. Jako rodiče slouží dětem, tak má vláda sloužit občanům.

Václav Vacek, farář v Letohradě
Pavel Korec, Praha
Jaromír Štětina, senátor, Praha
Tomáš Svoboda, Praha

Dne 22.1. 2014

 

Překlad:

Звернення до українських громадян та уряду України. 

 Із 22 січня до 26 січня 2014 року о 17:00 ми будемо дзвонити у костельні дзвони в багатьох містах Чеської Республіки. Віруючі шукають у молитві допомогу Україні і разом з рештою людей висловлюють солідарність з тими, хто у вашій країні закликає до демократії та діалогу. Вимоги дотримуватись свободи і основних прав людини є законними для всіх громадян. Справедливе створення сім’ї, громади і держави вимагає взаємного діалогу в пошані до кожного, у вічно нескінченному прагненні до порозуміння. Ми, громадяни Чеської Республіки, засвідчуємо, що після падіння соціалістичного режиму нам живеться в демократичному устрої краще. Хоча б дистанційно висловлюємо свою підтримку вам, які відстоюєте в Україні демократію. Як батьки служать дітям, так має уряд служити громадянам.

Вацлав Вацек, священик, Летоград;

Павел Корец, Прага;
Яромір Штєтіна, сенатор, Прага;
Томаш Свобода, Прага.
Дня 22.01.2014.

 

Přikládám dva včerejší texty: 

 Milí přátelé,

Ukrajinci jsou obdivuhodní. My jsme získali svobodu mnohem snadněji. Dva měsíce myslíme na Ukrajince, i v v našich modlitbách při liturgii. Čas hoří, Janukovič občany ignoroval, teď vydal nebezpečné zákony k potlačení svobodných práv. Radikálům došla trpělivost. Může z toho vzniknout občanská válka. Naše vláda mlčí.
A o naší solidaritě s Ukrajinci, kteří usilují o svobodu a vstup do Evropské Unie, chce-me informovat co nevíce lidí ve svém okolí. Přidejte se k nám.
Prosebná modlitba je činem: je nasloucháním Bohu a pokusem o rozhovor s ním.
Má nás vést k hledání pomoci a k rozhoupání se k účinné pomoci.

Václav Vacek, farář letohradský 

 

Tisíce, někdy desetitisíce a někdy statisíce Ukrajinců v Kyjevě stráží Náměstí Nezá- vislosti. Už více než dva měsíce. Je to velké celonárodní vzepětí a veřejně a hrdinně projevená touha po svobodě. V neděli vyšli na náměstí studenti kyjevských univer-zit. Provolávali: „Nejsme otroci, jsme Ukrajinci.”
Byl jsem na kyjevském „majdanu” před Vánoci. V té době demonstranti v centru města strhli velkou sochu Vladimíra Iljiče Lenina. Z řečnické tribuny vzápětí několi-krát zaznělo: „Teprve teď, teprve nyní, kdy jsme Lenina povalili, jsme se vyrvali ze spárů Sovětského svazu.” V té větě je ukryt smysl jejich snaženi. Se Sovětským svazem,  s touto bolševickou říší zla měli Ukrajinci tragické zkušenosti. Gulagy, deportace, popravy, ničení národní identity, ničení ukrajinského jazyka… Genocida na Ukrajině  v letech 1932 – 1933, kdy Stalin uměle vyvolal na Ukrajině hladomor, který připravil o život deset miliónů lidí. Ukrajinci nechtějí patřit do nově vznikajícího Sovětského svazu, který nyní buduje Moskva pod pracovním názvem Euroasijský svaz. Má zatím tři členy: Putinova Ruská federace, Nazarbajevův Kazachstán a Lukašenkovo Bělorusko. Janukovičova Ukrajina by měla být nejzá-padnějším členem nového, nevyzpytatelného nadnárodního celku. Proto chtějí Ukrajinci do Evropy. Oni tam bytostně patří a jejich statečnosti je potřeba vzdát hold podporou, sympatiemi, modlitbou a jasně vyřčeným slovem lidské účasti.

Jaromír Štětina