V pondělí 28. července 2014 v 18.00 jsme zádušní mši svatou přinášeli za oběti 1. světové války. V prázdninovém čase jsme si uvědomili, že uprostřed světa, který je zahlcen vlastními konflikty je třeba nezapomínat na minulost. Minulost totiž ukazuje na opomíjené dary, které dostáváme dnes. Samozřejmě jimi ani zdaleka nejsou válečné konflikty dnešního světa, ale možnost žít v míru a svobodě. Tyto veliké dary, které nám vyprosili, vytrpěli a za něž položili i život naši předkové máme na starosti. Uchovávat dar neznamená jej zavřít do vitríny, ale nést jej při sobě. Tak je třeba také chápat smysl slova „uchovávat.“ Díky připomínce historických událostí můžeme dnes a v budoucnu volit lepší cesty. Ano, pouze můžeme, nic není samozřejmé. Proto prosme a modleme se nejen za ty, kteří trpí a umírají ve válkách dnešního světa, ale i za všechny, kteří mají moc a vliv. Prosme za sebe, abychom měli dost síly chránit pokoj a svobodu, mír a jistotu víry…
Ať nám už nejsou lhostejné památníky padlých na našich ulicích, náměstích a návsích, kolem nichž jsme třeba doposud jen přecházely. Nebýt právě těchto kamenů se jmény, patrně by nebyla ani naše jmena na zvoncích našich domů.