Začátek kalendářního (občanského) roku prožívá většina obyvatel naší planety. Ve světadílech křesťanské západní kultury je to právě liturgický (církevní) rok, který „rozběhl” lidské životy věřících už o více jak měsíc dříve. Nemusíme se tak obávat letopočtů, které dějinami dostaly různá přízviska, můžeme žít nadějí již započaté záchrany, spásy každého z nás. Letošní 1. leden roku 2018 prožíváme po svátku Svaté Rodiny. Je to inspirace, jak a o koho se opřít při vstupu do nového kalendářního roku. Bůh v dítěti Ježíši vstupuje do lidského rodu, do vztahů, které jistě z pohledu tesaře Josefa nebyly od počátku obvyklé a očekávané. Ale i tak dovede Bůh proměnit vše, co mu nabídneme, kým jsme a co máme, tak to udělal Josef. Proto z jeho pohledu nejistý začátek vztahu s Marií nakonec dává smysl. Stejně i my trpělivě vyčkejme, nepropadejme nejistotě hned zpočátku, ale po vzoru svaté Rodiny přijímejme každý nový den, pak se dobereme smysluplného konce (měsíce ledna, roku, …ale i života).
P. Václav