To jsem z toho Jelen

To jsem z toho Jelen

Sestry a bratři, pakliže jste někdy zamířili v úterý či ve středu na večerní mši svatou, a procházeli jste klášterní zahradou, nezřídka se vám mohlo stát, že vám do cesty vběhla divoká smečka mladých chlapců. Cestou z této bohoslužby vás pak možná mírně vyděsila v základech se otřásající Vojtěška. Vizte, že jste nebyli svědky žádného výjimečného přírodního úkazu, nýbrž skautské schůzky.

Při návratu benediktinů zpět do kláštera, a obnově skautského hnutí po pádu komunismu, se při klášteře opět rozjelo fungování skautského oddílu Jeleni. Své zázemí mají ve Vojtěšce, kde se každý týden zvlášť schází Vlčata (kluci mezi 7 – 11 lety) a skauti (kluci ve věku 11 – 15 let). Cca jednou za měsíc pak jedou na víkendovou výpravu někam za Prahu a své pravidelné schůzky si několikrát do roka ozvláštní např. návštěvou arcibiskupského paláce nebo nějakou aktivitou po Praze.

Rozvíjí též ducha služby, zejména v postní době. Ve farnosti můžeme jejich servis zakusit při blížící se Misijní neděli. Přestože dnešní skauti svojí povahou víc připomínají Bratrstvo kočičí pracky než bodré chlapce z Rychlých šípů, přesto konají mnoho pro šíření Božího království. I sám autor těchto řádků poznal Hospodina a uvěřil díky skautingu. A taky prosím, nezapomínejme na skauty v modlitbě – potřebují ji! Zvlášť, když jsme v dubnu oslavili jejich patrona, sv. Jiří.

Bruno Maria OSB – skautskou přezdívkou „Supo“