Milí přátelé,
prožíváme opět advent, je dávno po dušičkách, děti se nemohou dočkat mikulášské nadílky, nejspíš nás nyní čeká pár setkání s příbuznými a přáteli , večírek v práci, nějaké koncerty, vánoční výstavy, také návštěva hřbitova a pak už konečně vlastní svátky.
Najednou si naléhavě uvědomuji, že nemám uklizeno, vypráno, okna umytá, dárky nakoupené, natož zabalené. A co vánoční menu a také stromeček, cukroví a přijdou návštěvy, také napsat množství gratulací a vystát nekonečnou frontu na poště…začíná mě jímat děs!!!
Ale tys Pane řekl, že (Lk10,38 – 42) jen JEDNO je třeba. Ano, řekl jsi to Martě ve chvíli, kdy si Marie sedla k Tvým nohám, ztišila se a vnímala pouze to, co říkáš. Jen tak – v naprostém tichu a soustředění – je možné slyšet Tvůj hlas a poznat, co nám sděluješ. A proto – pokud gruntovat, tak ve vlastním srdci, chceme-li v něm zakusit betlém!
Ludmila Dittertová