Náš klášter a farnost se v dějinách nevyhnuly přítomnosti různých (nejen) vojenských útvarů. V 18. století to byla pruská vojska, která r. 1757 přešla přes brány našeho kláštera. Velení armády nechalo obsadit nejprve budovy konventu, místa se však brzy nedostávalo, klášterní chodby nestačily, byl tedy pro raněné a umírající vojáky zabrán i kostel. Není těžké si představit, co vše znamenalo pro budovy kláštera a kostela nucené zřízení vojenského lazaretu, ale především pro tehdejší naše bratry benediktiny, kterým zůstaly k dispozici jen 3 cely a viděli vše, co se odehrává v místě modlitby. Vojsko po prusko-rakouské vřavě opustilo kostel a klášter tak, že 9. října 1757 mohl být kostel znovu vysvěcen. Znovu zasvěcen svému účelu, poslání a službě. Děkujeme tedy, že i skrze naše břevnovské dějiny můžeme vidět jasněji přítomnost, projevit vděčnost za čas, který máme. Poděkujeme bohoslužbami 9. října 2019 v 7.00, 18.00 a modlitbou se zpěvy Taizé ve 20.00.