Problém profesionálních žebráků

V mnoha oblastech života naší společnosti je potřeba pozorně rozlišovat a nebýt naivní. Naivita nepatří ke křesťanské zralosti. Jedním z problémů, se kterými se potýkáme, je bezdomovectví a žebrota. Ta se týká i okolí našeho kostela v Břevnově. Na faře občas, ale opravdu sporadicky, zazvoní člověk, který potřebuje pomoct. Nežádá o peníze, ale hledá nějaké východisko z tíživé a nezvladatelné situace. Takový si pomoct nechá – nikoli finančně, ale prakticky. Je za tuto pomoc vděčný, vrátí se, ale ne, aby žádal o další pomoc, ale aby přišel poděkovat. Přijde čistě oblečený s tím, že našel nějakou práci. Ano, „za pár korun“, nic perspektivního, ale jako začátek… V Praze je dnes více možností, jak mohou lidé v těžké situaci najít pomoc. Některé aktivity se zaměřují přímo na lidi žebrající a na okraji společnosti (viz článek v odkazu níže). Bohužel žijí mezi námi i ti, kteří bezdomovectví a žebrání považují za slušné živobytí. Jsou schopni se bavit naivitou slušných lidí, seniorů, ano, potvrzuji i to, že svým dobrodincům nadávají nevybíravým způsobem. Připojuji se tedy k výzvě bratří kněží od sv. Ignáce v Praze 1. Nepodporujme životní styl, který nevede k dobru nikoho. Abychom nakonec nedopadli jako u sv. Ignáce. Článek ZDE.