Povzbuzení pro dnešní den

25. března 2020 – Slavnost Zvěstování Páně (Den modliteb za nenarozený život)

Lk 1, 26 – 38

Naslouchání, naděje, narození.

Dnes si připomínáme, že za devět měsíců – dá-li Bůh – budeme slavit Narození Páně. Krásná předzvěst radosti! Naděje Narození… „Děj“ a „rození.“ Současnost přináší děj různých událostí, i v této době se rodí děti, rodí nové vztahy. Dvě první slabiky „na“ v našem současném kontextu mají zvláštní funkci, vytvářejí nová slova s novým významem. Do dění (děje) této doby vstupuje Boží „NA“ – zvěst o narození člověka, Boží přidaná hodnota lidskému životu. Nebo hodnota navrácená? Každopádně tento Boží čin, zásah, skutek dává přítomnosti nádech budoucího věku – naději. Maria dává sebe, svůj život do rukou neznámé budoucnosti. Ale věří, že se stane, jak jí anděl pověděl (srov. Lk 1, 38). Maria naslouchá, odpovídá, ale více nechává mluvit Pána, než aby ho zahltila svými argumenty a dotazy. Pozorně naslouchá, proto také slyší o dokonalém Božím záměru a svobodně tento plán přijímá. Síla Boží moudrosti udává nový životní směr obyčejné, ale z celého srdce věřící židovské dívce. Doba postní, milí farníci, je obrovskou šancí rozpoznat dary Boží lásky. Už dnes máme naději Narození Spasitele. Zároveň potvrzení, že Bůh vstupuje do lidského způsobu příchodu na svět – je třeba devíti měsíců… Je to příležitost dát prostor k Božímu daru: naslouchání, naděje, narození. Vše má svůj čas. Pro jedno nelze předběhnout druhé.

Iz 49, 8 – 15

I kdyby člověk zapomněl, já přece nezapomenu.

Dovolte mi ještě připojit pár slov k Izaiáši (Středa po 4. neděli postní), protože o dnešní slavnosti dostává tento text další význam. Bůh se spojuje se svým stvořením. Jeho láska je jako láska matky, která nemůže zapomenout na své dítě (srov. Iz 49, 14 – 15). Už toto starozákonní proroctví ukazuje na dnešní novozákonní pojetí Boha, který má vlastnosti muže i ženy. A jde ještě dále. I kdyby člověk zapomněl, Bůh nikdy nezapomene. „Hospodin těší svůj národ“ (Iz 49, 13). Boží otcovskou a mateřskou lásku, Hospodinovu útěchu pro svůj lid smíme dnes rozjímat ve Zvěstování, v Mariině přijetí.

Nebojme se přijmout dnešní den, vše, co přinese, milí farníci, ať se stane to, co nám Pán připravil, podle svého slova. Tak se z obyčejného děje (všedního pracovního dne) může stát naděje.

+ P. Václav