18. dubna 2020 – Sobota v oktávu velikonočním
Mk 16, 9 – 15
Uvěřit těm, kteří ho spatřili.
Mám to „z druhé ruky.“ Toto rčení vyjadřuje nejistotu. Nevíme, zda tvrzení je (zcela) pravdivé. Vzpomínáme, když jsme si jako děti hrály na tichou poštu, jak bylo zábavné, když poslední adresát oznamoval výsledek. V dnešním evangeliu nejde o „druhou ruku,“ ale o dispozici a připravenost příjemců zprávy. Není to tajná šifra s kódem nutným k rozluštění. Je to ryzí pravda a čerstvá zkušenost obyčejných lidí. Jenomže adresáti nevěřili, truchlili a plakali. Evangelium padá na půdu nejistou, na půdu lidské zranitelnosti. Ale v tom je síla Božího slova, které si nevybírá předem připravené kulisy, ale zapadá do lidské přirozenosti, do lidského života bez příkras. V této syrovosti světa a nepřipravenosti lidských srdcí Ježíš říká: „Jděte do celého světa…“ (srov. Mk 16, 15). Nebojme se uvěřit zprávám o uskutečňování velikonoční radosti, velikonočního díla spásy. Nečekejme pouze vznešená slova, ale autentický příběh a zásah Boží. Mějme trpělivost poznávat Boží cesty, bude nás to stát nějaký čas, ale nebude to ztracený čas.
Přeji vám krásnou sobotu, pokojný víkend, zítra završíme Velikonoce! + P. Václav