Povzbuzení pro dnešní den

30. dubna 2020 – Čtvrtek po 3. neděli velikonoční – památka sv. Zikmunda

Sk 8, 26 – 40

Podívej se – tady je voda!

Naše země potřebuje vodu, naše planeta Země ji ale v sobě nese. Pro naši přírodu je třeba, aby se voda vrátila do svého koloběhu tak, jak se o to starali naši předkové ještě v 1. pol. minulého století. Voda je pro nás nezbytná podobně jako evangelium. Příběh Etiopana a Filipa je modelem evangelizace. Vydat se na cestu v pustině není na první dojem perspektivní. Je snad nejmenší pravděpodobnost, že někoho potkáme. Ale ta cesta existuje, tedy někdo tudy někdy kráčel. Dovedeme si lépe představit už i v našich podmínkách krajinu bez vody. Smysl dnešního úryvku kroniky církve je věřit Božím záměrům. Filip na cestě potkává etiopského hodnostáře, který čte Písmo, ale nerozumí mu. Jejich setkání vede nejen ke společné cestě a otevření srdce Etiopana skrze Filipův výklad, ale především k závěrečnému velikonočnímu poselství znovuzrození z vody a Ducha svatého. Každý z nás se může ocitat na cestách, které nedávají smysl, vedou i pustou krajinou, a zdroj vody aby člověk pohledal. Vyprahlost vede k obavám o budoucnost. V tomto úryvku, milí farníci, hledejme cestu k důvěře v Hospodina, který dává to, co je třeba. Vzpomeňme, jak vyvedl Izraelitům vodu ze skály (srov. Ex 17, 1 – 7). Filipova zkušenost víry v setkání s hledajícím člověkem vede k naplnění Božích záměrů, Etiopanu tato společná cesta umožňuje objasnění Izaiášova proroctví a radostnou zvěst evangelia. Zajímavé je to, že na vodu upozornil Etiopan, nikoli (poučený) Filip. To je důkaz pro Filipa, že jsme zváni být s Pánem a věřit jeho záměrům. Každá zprvu nerozumná cesta v pustině může nejen přinést setkání s druhým člověkem, ale v závěru obohacení pro všechny. Je to cesta, kterou před námi již někdo šel. Bůh nás volá na takovéto cesty setkávání, prohlubování a objevování zdrojů života, které pomáhají k cirkulaci evangelia, mízy života v našem každodenním putování. Povšimněme si aktuální předpovědi počasí, která nám snad slibuje na zítřek blahodárný déšť. Tím, že zaprší, se problém sucha nevyřeší, víme, jaké kroky je třeba ze strany lidské dlouhodobě dělat, aby voda opět začala být trvalou součástí naší krajiny a jistotou na našich cestách…

Na přímluvu naší sv. Markéty Antiochijské, patronky zemědělců a přímluvkyně v době sucha, prosme dnes o Boží požehnání! + P. Václav