Věnec adventní naděje
Společné rozjímání a společné dílo naší farnosti v době pandemie jako příprava na letošní Vánoce
1. neděle adventní
Biblický text: Iz 63, 16-19; 64, 2-7
Téma: POKORA/STVOŘENÍ
K zamyšlení: Pokora před velikým dílem Božím, před stvořením našeho světa. Pokora, protože jsme lidé hříšní, slabí. „Zbloudili jsme z tvých cest.“ „Kéž bys protrhl nebe a sestoupil!“ „A přece, Hospodine, ty jsi náš otec! My hlína jsme – ty jsi nás uhnětl, dílo tvé ruky jsme všichni!“
Barva: hnědá (barva země, půdy, hlíny, písků, jílů, rašeliny…, barva smrti semene, které je už zaseté…)
2. neděle adventní
Biblický text: Iz 40, 1-5.9-11
Téma: NADĚJE
K zamyšlení: Na poušti stojí člověk. Je to Jan Křtitel. Stojí na poušti sám? Je to pouze on? Jsme to i my. Na poušti jsme i my. Stojíme na hlíně, z níž jsme byli vzati a uhněteni (viz 1. neděle adventní, Iz 64, 2-7) a cítíme její blízkost i vlivem ohrožení současnou situací. Ale Bůh dává naději. My jsme tou zelení vzešlou z půdy, my jsme tím plodem semene odumřelého v daru křtu. Připravme cestu Pánu. Připravme sebe a veškeré stvoření pro příchod Boha. Zhmotněme naději, nečekejme se založenýma rukama. „Těšte, těšte můj národ – praví váš Bůh.“ „Jako pastýř pase své stádo.“
Barva: zelená (barva rostlin, stonků, trav, pastvin…, barva života vzešlého z odumřelého semene)
3. neděle adventní
Biblický text: Iz 61, 1-2.10-11
Téma: RADOST/CESTA
K zamyšlení: Polovina adventu, Radostná neděle, cítíme, že jsme opravdu na cestě, spása je na dohled… „Radostí budu jásat v Hospodinu.“ Protože se Bůh o nás na naší cestě stará. „Oblékl mi roucho spásy.“ Jsem vybaven na cestu a pozoruji jeho „stopy“, jak mne doprovází. „Jako země rodí rostlinstvo, jako zahrada dává vzejít setbě.“ To vše i v době nejistoty… A možná právě o to silněji!
Barva: modrá (potřebný kyslík pro nemocniční ventilátory, zemská atmosféra, vzduch, nebe, červánky?)
4. neděle adventní
Biblický text: Lk 1, 26-38
Téma: SETKÁNÍ
K zamyšlení: Setkání obyčejné dívky z Nazareta s hlasem Božím, se zprávou o Boží přízni, o vyvolení k životu věčnému. Můj obyčejný život Bůh činí velkolepým, jedinečným a nedocenitelným. Není to příliš? Není můj život až moc obyčejný? V Božích očích není obyčejný! „Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha.“ Bůh na nás neklade víc, než jsme schopni zvládnout, i v této těžké době… „Jak se to stane?“ ptá se Maria, ptáme se i my. Naslouchejme a dejme prostor setkání. Dejme čas setkání, dejme čas vtělené Lásce. „Ať se mi stane podle tvého slova.“
Barva: zlatá (věčnost, království Boží, velikost Pána – Krále, na kterého čekáme…)
Věnec adventní naděje
Společné rozjímání a společné dílo naší farnosti v době pandemie jako příprava na letošní Vánoce
Věnec adventní naděje nám ukáže, jak k sobě všechny barvy ladí, spojením dvou dokonce vzniká třetí. Které to jsou? Každý hledejme sám, ať už v tom fyzickém barevném spektru, nebo i v té duchovní rovině. Adventní cesta „z prachu stvoření“ až po „slávu věčnosti“ patří k Adventu. K očekávání Příchodu. Připomínka druhého příchodu Krista (1., 2. a částečně i 3. neděle) nás má upozornit, že Advent je přípravou i na naši smrt, fyzický odchod z tohoto světa. Co je za hranicí smrti? Otázka letos aktuální více než kdy jindy. Věříme v život věčný, proto následuje téma naděje. Dovolíme-li sobě i druhým žít nadějí, zjistíme, že jsme blízko Bohu, že jsme blízko cíli. O 3. neděli adventní se radujeme z toho, že náš život není statický, bez perspektivy. Křesťanský horizont znamená dotyk nebe a země, Božího království a naší fyzické reality. To jsou Vánoce, narození Ježíše Krista. Bůh se stal člověkem. A konečně v druhé části Adventu (od 17. prosince a částečně už od 3. neděle) si uvědomujeme důvod naší cesty, přípravy, trpělivosti, naděje… Je to setkání. Naše mezilidské vztahy pramení z prvotního setkání Boha a člověka, konkrétně podle evangelia Lukášova, setkání Marie a anděla Gabriela. Setkání Boží vůle a lidského souhlasu, setkání lidského přijetí a Boží nabídky. Takové mohou být Vánoce, slavnost Božího přijetí lidské reality. I dnes, i v době pandemie, v době mimořádných situací…