Jan Sokol___Et tibi reddetur votum in Jerusalem

Milí farníci, Pán nad životem a smrtí povolal našeho farníka, pana profesora Jana Sokola do své náruče. S pohnutím jsme přijali zprávu o odchodu z tohoto pozemského života. A to vše s nadějí ve vzkříšení. Vždyť sám jej svým životem hlásal tak skvělým a sobě vlastním způsobem, který nepřestaneme obdivovat a hlavně za něj být vděční. Vzácní lidé odcházejí ve vzácný čas. Neberme na lehkou váhu i takovéto znamení Boží. Promysleme fakt, že se to vše děje před vrcholným obdobím církevního roku, k němuž veškeré naše lidské konání, radosti a oběti směřují. Ve velikonočním okruhu liturgického roku vše zaniká a vše se rodí. Rodí se život ze sebedarování bez podmínek. Taková byla oběť Ježíšova. Je těžké volit slova nad odchodem tak velikého a skromného člověka. Pán proměňuje vše, kéž promění i naše pohnutí v trvalou naději v to, že se náš farník Jan za nás za všechny už navždy přimlouvá u Pána časů.

Et tibi reddetur votum in Jerusalem, ať se tobě splní slib v Jeruzalémě, ať se na v Pánu zesnulém Janovi naplní odvěký slib o životě věčném v krásném a věčném městě Jeruzalémě!

Milí farníci, jistě se ptáte po způsobu a možnostech účasti na posledním rozloučení s panem profesorem, rodina zesnulého vše zvažuje, tak, prosím, buďme trpěliví. Spojme se v modlitbě a díkůvzdání za našeho Jana Sokola.

P. Václav