Někdy slýcháme o vykonání mise. V této době pandemie a zmatků (státní správy) lékaři vykonali misi svým věrným nasazením navzdory nejistotě. Misie znamená poslání dělit se o to v nás, co zachraňuje… Křesťané se dělí o víru, jsou… Celý příspěvek →

Rádi slavíme narozeniny, děkujeme za dar života a prosíme o dobrou budoucnost. V Břevnově slavíme dokonce znovuzrození. Roku 1757 povstal náš kostel z utrpení prusko-rakouských válek. Byl tedy znovu zasvěcen Bohu. I my se možná nacházíme „v rozvalinách“… Celý příspěvek →

Ludmila se vždy starala o svoji rodinu. Tato starost o pokoj v rodině a celé zemi ji stála život. V náročné době plné změn nestačilo, aby Ludmila v těžkém sporu s Drahomírou nakonec ustoupila. Co všechno… Celý příspěvek →

Světový den modliteb za péči o stvoření připadá na 1. září. Máme starost o děti, první školní den… Každý z nás je dítětem Božím… Papež František nás vede k tomu, abychom se přiučili starostlivosti a lásce… Celý příspěvek →

„Dobře využívejte času“ (Ef 5, 16). Nemáme nic jiného než právě čas, který všem odpočítává stejně. V dobách utrpení a nesvobody je nadějí pro zkoušené. V dobách svobody je (čas) příležitostí správně se rozhodovat a moudře rozlišovat. Křesťané… Celý příspěvek →

Maria, Matka Ježíšova, Matka nás všech Maxmilián Kolbe, kněz, mučedník Dívka, žena a matka, která dala ve správný čas svůj život pro život každého z nás. Muž, kněz, řeholník, vězeň v Osvětimi, který dal ve správný čas svůj život za život otce… Celý příspěvek →

V Břevnově se opíráme o dva příklady a vzory lidské statečnosti a pravdivosti. Mnich a vyznavač Benedikt (6. stol.) nabízí řád života v neuspořádané době… Panna a mučednice Markéta (4. stol.) projevila v mladistvém věku statečnost navzdory pronásledování. Benedikt a Markéta mohou být… Celý příspěvek →

Mk 4, 35-41 Vstoupit na loď a přeplavit se na druhý břeh… Ale cesta není bez náhlých změn „povětří,“ i „plachtoví“ se vlivem prudkých změn může trhat… Bůh je stále s námi, i přes zdánlivé mlčení. Bouří tak naše… Celý příspěvek →

Mk 4, 26-34 Než vstoupíme do úrody, plody musí nejprve dorůst a dozrát. V nepatrném semínku je skryté vše potřebné pro život a vzrůst. Čas mezi setbou a sklizní je náš život. Co zaséváme do svého srdce, taková bude úroda… Jsme ustavičně plni důvěry (2. list Korinťanům 5, 6)

Kdo by nechtěl být milován? Každý toužíme po lásce. Vztah nemusí být jen naplnění smluvních podmínek dvou stran. Vztah lásky Ducha Božího k člověku je dech beroucí, ale zároveň dech dávající… Jsme ohromeni touto láskou, která dává sílu pokračovat dál. Svatý Duchu, sestup k nám, dej své světlo temnotám, v jasu lásky nech nás žít. (Svatodušní sekvence)

Taková je naše víra, v život, který překonává vše těžké, dokonce i smrt. V proměnách času se rodí nový život, nová naděje, nová síla pokračovat v nelehké době. Po celý týden slavíme jeden jediný den – ten ale proměnil celé dějiny. Pro samou radost však tomu pořád ještě nemohli věřit a (jen) se divili (Lk 24, 41)