V Břevnově se opíráme o dva příklady a vzory lidské statečnosti a pravdivosti. Mnich a vyznavač Benedikt (6. stol.) nabízí řád života v neuspořádané době… Panna a mučednice Markéta (4. stol.) projevila v mladistvém věku statečnost navzdory pronásledování. Benedikt a Markéta mohou být… Celý příspěvek →

Mk 4, 35-41 Vstoupit na loď a přeplavit se na druhý břeh… Ale cesta není bez náhlých změn „povětří,“ i „plachtoví“ se vlivem prudkých změn může trhat… Bůh je stále s námi, i přes zdánlivé mlčení. Bouří tak naše… Celý příspěvek →

Mk 4, 26-34 Než vstoupíme do úrody, plody musí nejprve dorůst a dozrát. V nepatrném semínku je skryté vše potřebné pro život a vzrůst. Čas mezi setbou a sklizní je náš život. Co zaséváme do svého srdce, taková bude úroda… Jsme ustavičně plni důvěry (2. list Korinťanům 5, 6)

Kdo by nechtěl být milován? Každý toužíme po lásce. Vztah nemusí být jen naplnění smluvních podmínek dvou stran. Vztah lásky Ducha Božího k člověku je dech beroucí, ale zároveň dech dávající… Jsme ohromeni touto láskou, která dává sílu pokračovat dál. Svatý Duchu, sestup k nám, dej své světlo temnotám, v jasu lásky nech nás žít. (Svatodušní sekvence)

Taková je naše víra, v život, který překonává vše těžké, dokonce i smrt. V proměnách času se rodí nový život, nová naděje, nová síla pokračovat v nelehké době. Po celý týden slavíme jeden jediný den – ten ale proměnil celé dějiny. Pro samou radost však tomu pořád ještě nemohli věřit a (jen) se divili (Lk 24, 41)

Velikonoční Triduum (2., 3., 4. dubna), tří klíčové dny našeho života. Co bychom udělali, mít už jen tři dny života? Bylo by to obdarování svých nejbližších, rozloučení? Nějaká oběť pro druhé, odpuštění? Chtěli bychom být chvíli jen sami se sebou?… Celý příspěvek →

Neděle, kdy Ježíš vjíždí do města Jeruzaléma, ne, aby triumfoval, ale aby se sklonil k člověku. Živé ratolesti, které dnes přinášíme do kostelů, symbolizují přítomný okamžik. Dnes vítáme Krista, dnes putujeme s ním, protože on přichází kvůli nám… Uprostřed shromáždění budu tě chválit (Žalm 22)

Ve složité době nás stojí mnoho sil zachovat si klid, vnitřní pokoj a rozvahu. Pokračovat dál, jak jen to je možné… I taková může být postní výzva… A tvůj Otec, který vidí i to, co je skryté, ti odplatí. (Mt 6, 18)

Skončila doba vánoční, čas se ubírá k Velikonocům… Mezidobí spojuje dva sváteční okruhy. Jako most spojuje dva břehy, pomáhá překonat prostor, který bez druhých nezvládneme, tak čas do Velikonoc spojuje radost Vánoc z životem Velikonoc… „Pojďte a uvidíte“ (srov. Jan 1, 35-42)

Doba vánoční svátkem Křtu Páně končí. Ježíš přijímá spolu s ostatními křest ve vodách Jordánu, vstupuje do proudu odnášejícího vše zlé, aby se ztotožnil s námi, aby ukázal na potřebnost lidské konverze. Na slavnost Zjevení – Epifanie – 6. ledna… Celý příspěvek →

Doba vánoční stále trvá. Na slavnost Zjevení, Epifanie, 6. ledna se nám představil Král. Vládne trpělivostí, milosrdenstvím, odpuštěním…, jeho vládním programem je láska… pro všechny, kdo o tyto poklady stojí. Nalomenou třtinu nedolomí, doutnající knot neuhasí, věrně bude ohlašovat právo (prorok Izaiáš 42, 3)