Římskokatolická farnost u kostela sv. Markéty Praha-Břevnov

Úvodní slovo

Rubrika určená pro úvodní slovo na titulní stránce webu.

Někdy slýcháme o tom, že byla vykonána mise. Někdo poslaný měl splnit úkol. Poslaný člověk by se nemusel vůbec hlásit k obsahu poselství, bráno čistě formálně. Ale náš osobní život není formalita, dostali jsme jej jako dar. Být obdarovaný znamená radost, s radostí… Celý příspěvek
Rádi slavíme narozeniny, děkujeme za dar života a prosíme o dobrou budoucnost. Zde v Břevnově slavíme dokonce znovuzrození. Roku 1757 povstal náš kostel z utrpení prusko-rakouských válek. Byl tedy znovu zasvěcen Bohu. I my máme možnost nechat v sobě znovu zrodit víru, naději a lásku, protože každý z nás, i my všichni jsme tím pravým chrámem Božím… Vy jste Boží stavba. (1. list Korinťanům 3, 9)
Na konci měsíce září slavíme světce, muže moudrého s jasnou vizí života (i pro svou zemi) ve spravedlnosti, pokoře, dobrotě… Slavíme vládce, vedl druhé spíše svým vlastním příkladem, než aby sobě svěřený lid ovládal. Moudře vládnout především nad sebou – tím… Celý příspěvek
Světový den modliteb za péči o stvoření připadá na 1. září. Máme starost o děti, první školní den (letos až v pondělí)… Každý z nás je dítětem Božím… Papež František nás vede k tomu, abychom se přiučili starostlivosti a lásce ke své planetě Zemi… „Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil” (1. kniha Mojžíšova 2, 15)
S radostí v tento čas vyjíždíme z velkoměsta na opuštěná místa v přírodě. I Ježíš se svými blízkými vyhledali opuštěné místo, pro veliký zájem druhých neměli totiž čas se dokonce ani najíst… Přesto i o dovolených je čas na dobré skutky, na empatii… s těmi, kteří… Celý příspěvek
Prázdniny jsou v plném proudu. Odpočinek je nezbytnou součástí života. Naše síly (fyzické, duševní, duchovní) nejsou nevyčerpatelné, zároveň ale i tento čas odpočinku a dovolených je pouze DO-časný… Proč? Abychom jednou v ten odpočinek věčný vstoupili s naplněným životem…  Všechno má určenou chvíli a veškeré děni pod nebem svůj čas. (Kazatel 3, 1) 
V Břevnově se opíráme o dva příklady a vzory lidské statečnosti a pravdivosti. Mnich a vyznavač Benedikt (6. stol.) nabízí řád života v neuspořádané době… Panna a mučednice Markéta (4. stol.) projevila v mladistvém věku statečnost v nepřijetí a dokonce i v pronásledování. Benedikt a Markéta mohou být inspirací i pro život v 21. století…  Poznávej Hospodina na všech svých cestách, on sám napřímí tvé stezky (kniha Přísloví 3, 6) 
Dvě jména, dva pilíře, dva základy rodiny církve. Petr od počátku stál při svém Mistru, ale přesto musel projít konverzí. Pavel naopak stál proti křesťanům, ale také je zasažen silou obrácení. Proměna je základem dobrého života jednotlivce i celého společenství…  Pán stál při mně a dal mi sílu… (2 Tim 4, 17) 
Každý toužíme po lásce a po oduševnělém přístupu druhých. Duch Boží vane jako vítr, který přináší čerstvý vzduch… Je to Láska, která přemáhá svět a je nad vším dobrým i zlým. Zároveň je tento dar jako neuchopitelný plamen světla a bezpečí. Díky této Lásce jsme schopni dovršit veškeré naše snažení. Svatý Duchu, sestup k nám, dej své světlo temnotám, v jasu lásky nech nás žít. (Svatodušní sekvence)
Ježíšovo nanebevstoupení neznamená, že zcela odešel. Návrat k Otci přináší nový rozměr jeho přítomnosti. Žije mezi námi novým způsobem. Je v každém prostoru a po všechen čas, nablízku každému člověku. Duch Svatý nás tomu učí…  Pán působil s nimi a potvrzoval jejich slova znameními, která je provázela (Mk 16, 20) 
Apoštolové se po všech těch převratných událostech snaží začít znovu. Vrátili ke svému povolání, rybáři… Jejich Mistr a Pán se k nim přidává zprvu nepozorovaně, až síla víry apoštolům otevírá oči… Teprve když si uvědomíme, co všechno jsme prožili, máme sílu začít znovu…  To bylo už potřetí, co se Ježíš zjevil učedníkům po svém zmrtvýchvstání. (Jan 21, 14)