O 3. neděli v mezidobí, v čase modliteb za jednotu si uvědomujeme dar Písma, Bible, Božího slova… „Slovo, které zachraňuje, nevyhledává chráněná, sterilizovaná a bezpečná místa. Vstupuje do našich složitostí, do našich temnot.” (papež František) Oni hned nechali sítě a následovali ho. (Mt 4, 20)

Doba vánoční svátkem Křtu Páně končí. Ježíš přijímá spolu s ostatními křest ve vodách Jordánu, vstupuje do proudu odnášejícího vše zlé, aby se ztotožnil s námi, aby ukázal na potřebnost lidské konverze. Na slavnost Zjevení – Epifanie – 6. ledna se nám… Celý příspěvek →

Rodina – zázrak! Její vznik, existence a přežití… Bůh dokáže více, než si myslíme, nesvazujme ho svou nedůvěrou… Zvláště Bůh dokáže divy, když sebereme poslední síly druhým znovu a znovu odpustit. Tak jako Bůh odpouští nám, znovu a znovu… Snášejte se a navzájem si odpouštějte, má-li kdo něco proti druhému. Pán odpustil vám, proto odpouštějte i vy. (list Kolosanům 3, 13)

Je spojený s očekáváním. Jsme ještě vůbec plni očekávání? Nebo už nic nečekáme? V Adventu čekáme na Ježíše, který je Průvodcem naším životem. Připravme mu cestu, vyměňme podloží, zpevněme krajnice, co překáží, odhoďme, co chybí, hledejme… Možná nakonec zjistíme, že On, Průvodce čeká na nás… Ať nás naučí svým cestám, choďme po jeho stezkách! (Iz 2, 1 – 5) 

Červená středa – 23. listopadu 2022 Svoboda vyznání není samozřejmostí. To má připomenou i mezinárodní den solidarity s těmi, kdo jsou po celém světě pronásledováni pro své náboženské vyznání. Vážíme si svobody v naší zemi? Nepřipravujte se předem, jak se hájit. Vždyť já vám dám výmluvnost i moudrost, které nedovedou odporovat žádní vaši protivníci. (Lk 21, 14 – 15)

Přicházíme na naše hřbitovy, abychom vzpomínali, abychom se modlili za naše zemřelé. Klademe na hroby svíce, které nám mají připomínat světlo věčné. Všichni jsme povolání žít ve světle. Letos, v době války, zvláště ve světle naděje. Žít tak, abychom směřovali tam, kde… Celý příspěvek →

Rádi slavíme narozeniny, děkujeme za dar života a prosíme o dobrou budoucnost. Zde v Břevnově slavíme dokonce znovuzrození. Roku 1757 povstal náš kostel z utrpení prusko-rakouských válek. Byl tedy znovu zasvěcen Bohu. I my máme možnost nechat v sobě znovu zrodit víru, naději a lásku, protože každý z nás, i my všichni jsme tím pravým chrámem Božím… Vy jste Boží stavba. (1. list Korinťanům 3, 9)

Na konci měsíce září slavíme světce, muže moudrého s jasnou vizí života (i pro svou zemi) ve spravedlnosti, pokoře, dobrotě… Slavíme vládce, který vedl druhé spíše svým vlastním příkladem, než aby sobě svěřený lid ovládal. Moudře vládnout především nad sebou –… Celý příspěvek →

Dívka, žena a matka, která dala v určený čas svůj život do služby každého z nás. Maxmilián Kolbe, kněz, mučedník  Muž, kněz, řeholník, vězeň v Osvětimi, který dal ve správný čas svůj život za život otce malých dětí…  Mocné sesadil z trůnu a ponížené povýšil, hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté propustil s prázdnou (Lk 1, 52 – 53)

S radostí v tento čas vyjíždíme z velkoměsta na opuštěná místa v přírodě. I Ježíš se svými blízkými vyhledali opuštěné místo, pro veliký zájem druhých neměli totiž čas se dokonce ani najíst… Přesto i o dovolených je čas na dobré skutky, na empatii… s těmi, kteří potřebují… Celý příspěvek →

V Břevnově se opíráme o dva příklady a vzory lidské statečnosti a pravdivosti. Mnich a vyznavač Benedikt (6. stol.) nabízí řád života v neuspořádané době… Panna a mučednice Markéta (4. stol.) projevila v mladistvém věku statečnost navzdory pronásledování. Benedikt a Markéta mohou být inspirací i pro život v překotné době… Poznávej Hospodina na všech svých cestách, on sám napřímí tvé stezky (kniha Přísloví 3, 6)

Dvě jména, dva pilíře, dva základy rodiny církve. Petr od počátku stál při svém Mistru, ale i on musel projít konverzí. Pavel naopak od počátku stál proti křesťanům, ale nakonec prošel i on konverzí. Základem je tedy proměna. Základem každého jednotlivce i společenství je proměna… Pán stál při mně a dal mi sílu… (2 Tim 4, 17)