Rodina… je zázrak! Nevěříte?

„Zázraky ano, ale ne u nás.“ Cokoli ojedinělého se děje kolem nás, nesnadno přijímáme zprávu, že by se mohlo stát i u nás. „Vždyť se na sebe podívejme… jak se může stát zázrak? U nás?“

Tento vánoční čas je příležitostí, jak roztáhnout někdy zarezlé rolety zázrakům. Může nás překvapit, že v rodinách dochází k zázrakům právě s tím, co kdo má k dispozici. Často jen a jen sebe. A ještě v tom psychickém, fyzickém stavu, o jakém radno nepsat. Ale i v Káně galilejské došly síly, ještě k tomu přímo na začátku společného života novomanželů! Vše se začalo hroutit už při svatební hostině. Pak ale byla proměněna voda ve víno. Ne ve zlatých nádobách a na brokátových ubrusech, ale v kamenných džbánech určených k očišťování. Voda učená k mytí najednou chutnala jako to nejlepší víno. V tom je ten zázrak! A stal se doma, při hostině, Bůh na této hostině byl. V tom je velikost zázraků Božích.

Hledejme nové začátky doma, ne jinde, Bůh je s námi. Třeba zázraky hledejme i ve sklepě, v té nejvíce zaprášené nádobě určené na odpadky – nádoby na rituální očišťování byly určeny na „odkládání“ hříchů a slabostí. Tak jedná Bůh v našem životě, rodí se do slámy ve chlévě, na tom nejchudším a nečistém místě. Tam se dějí zázraky. Myslíme-li, že jsme my ti nejposlednější a nejvíce hříšní, že jsme třeba obyčejná rodina bez zvláštních talentů a předností, pak Bůh zcela jistě přijde právě k nám. „Zázraky ano, a právě u nás!“