Římskokatolická farnost u kostela sv. Markéty Praha-Břevnov

26. března 2020 – Čtvrtek po 4. neděli postní

Ex 32, 7-14

Rozpomeň se, člověče, na svoji věrnost.

Když vám někdo nabídne respirátor vysoké účinnosti jen pro vás, patrně ho asi nepřijmete, pokud ho nemohou mít i druzí ve vašem okolí, nota bene ti, kteří jsou vám svěřeni. Podobně by se zajisté choval rodič ke svému dítěti. Raději by dal ochranný prostředek (jakýkoliv) dítěti, pak teprve sobě (jde o obecný princip). Kněz Josef Toufar v jednom svém kázání uvádí příběh o dvou trosečnících. Cestovali lodí a nejprve zažívali krásné, slunečné dny. Pak ale náhle přišla bouře. Ztroskotání lodi přežila na skalnatém pobřeží jen mladá matka s dítětem. Našli je až po osmi dnech, matka byla mrtvá, dítě přežilo. Maminka poskytla svému dítěti vlastní krev. Její poslední dar dítěti jí stál vlastní život (Doležal M., Vrátíme se do otcovské náruče, s. 9-10). Dnes, milí farníci, Mojžíš ještě na hoře Sinaj, kde přijal Dekalog – Deset slov – Desatero, prosí Hospodina, aby zadržel svůj hněv na Izraele. Vyvolený národ zapomněl na smysl exodu, zapomněl na Hospodina a začal se klanět nějakým předmětům z blyštivého kovu vlastnoručně ulitým. Hospodin nabídl Mojžíšovi, že jeho ušetří a z jeho rodu udělá veliký národ, ale Izrael pro jeho nevěrnost zahubí. Mojžíš nepodlehl této zkoušce ze strany Boží a osvědčil se jako pastýř a skutečný průvodce Hospodinova lidu. Mojžíš „upamatovává“ Hospodina na dosavadní dějiny a zaslíbení podobně jako Abrahám (srov. Gn 18, 16nn.). Milí přátelé, nejde o Boží zapomnětlivost, co hůř, sklerózu. To jsou lidské projekce (patrné už ve Starém zákoně). Jde o naši vlastní zapomnětlivost. Mojžíš dnes mluví k nám: rozpomeň se na Abraháma, Izáka (srov. Ex 32, 13). Rozpomeň se na vše dobré, co s Hospodinem až doposud zažíváš, na vlastní dějiny spásy až do této chvíle. Ano, naše situace není nepodobná té pod horou Sinaj. Nebojme se to přiznat. Litujme všeho špatného, zbavme se hříchu, nabídněme Pánu znovu svůj život, protože on dal život za nás. Jako ona maminka dala život za své dítě (a jak by nemohla?). Proč Hospodin Izraelity na cestě „zastavil“? Aby jim na Sinaji dal nové „souřadnice“ jejich společného cíle. „Tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna“ (Jan 3, 16a). Na to nezapomínejme. Včerejší naděje ve Zvěstovaném Mesiáši je časovým údajem o chystaném začátku nového roku spásy. Dnes se ale nalézáme v tomto roce stávajícím. Na Velikonoční svíci je stále „2019.“ Proto, abychom se rozpomněli na dary Boží až doposud. Ale – dá-li Pán – na té nové Velikonoční svíci bude letopočet „2020.“ Ať je nám to povzbuzením. Desatero, Deset slov do života budiž nám ukazatelem na cestě.

Pokojný den a s požehnáním + P. Václav

Kontakt

Sledujte nás na Facebooku:

Follow Us
Farnost sv. Markéty
ZVEME DO KONCE ŠKOLNÍHO ROKU:

neděle 19. 6. 2022 FARNÍ PIKNIK

úterý 21.6. 2022 19:00 DRUHÉ SPOLEČNÉ SETKÁNÍ NAD BIBLÍ (Vojtěška vlevo)

pátek 24. 6. 2022 18:00 JÁHANSKÉ SVĚCENÍ BR. BRUNA OSB

neděle 26. 6. 2022 19:30 MODLITBA V DUCHU KOMUNITY TAIZÉ

Programy pro školy 2022/2023

 

Synodální cesta v naší farnosti