Římskokatolická farnost u kostela sv. Markéty Praha-Břevnov

Zamyšlení prof. Jana Sokola k nedělním liturgickým textům

Přinášíme Vám texty zamyšlení prof. Jana Sokola k nedělním perikopám.

Zamyšlení vyšla knižně: Jan Sokol: Naděje na neděli. Praha: Vyšehrad 2017. Z tohoto důvodu je omezen rozsah této rubriky.

Další články a texty prof. Jana Sokola naleznete na adrese www.jansokol.cz

První věc, která člověka při dnešním evangeliu napadne, je jakási samozřejmá skepse: apoštolové zkrátka usnuli a něco se jim zdálo. Jako sen to odbudeme tím spíš, že samo evangelium o spánku mluví, což v prostředí prvního století není tak docela samozřejmé. Z literatury prvních století víme, že to byla doba přímo posedlá hledáním hmatatelných stop a nápadných projevů božství, stručně řečeno zázraků v silném slova smyslu. Tehdejší pohanští autoři pečlivě sbírali a barvitě líčili nepochopitelné události, které chápali jako přímé zásahy bohů a démonů do obvyklého běhu událostí, patrně proto, že o ně chtěli opřít své naděje. Celý příspěvek
Začátek dnešního evangelia je v rámci celé Bible docela zvláštní, ne-li rovnou jedinečný text. I při docela zběžném čtení musí člověka překvapit ta snaha o historickou přesnost, s níž se Lukášovo evangelium snaží zasadit Ježíšovo působení do rámce světových dějin. Už tím se křesťanství liší od různých esoterních nauk a mlhavých poselství, takových moudrostí, které „platí vždycky, ale nestaly se nikdy“, jak rádi říkají religionisté. Život i poselství Ježíše Krista je jistě jedno velké tajemství, ale je jedinečné také tím, že se dá říci, kdy a kde se stalo, že je pevně zasazeno do světské historie. Jak toho dosáhlo? Celý příspěvek
Dnešní evangelium je obtížné už proto, že je napsáno tak, že si člověk ani nevšimne, že je skoro dva tisíce let staré, a stejně staré jsou i představy, s nimiž pracuje. Ne že by se za tu dobu změnilo Boží slovo, ale mění se naše představy, kterými se mu snažíme rozumět. Za druhé líčí zázrak vzkříšení zemřelého a na to můžeme dnes mít jiný názor než tenkrát. V evangeliích je takových případů několik, vždycky se ale předpokládá, že ten vzkříšený člověk po čase stejně zemře – tak jako dívka z dnešního čtení, jako Lazar z Betánie nebo mládenec z Naim. Nejsou tedy předmětem naší víry a naděje, nýbrž jsou to jakási podobenství toho jediného zmrtvýchvstání Krista, který „přemohl smrt“ a už nikdy nezemře. Celý příspěvek
Svatodušní svátky jsou jaksi ve stínu známějších a populárnějších Vánoc i Velikonoc, které patrně mají své předkřesťanské, řekněme kosmické, astronomické kořeny. I dnešní svátek navazuje na židovský, starozákonní kořen a ve starém Izraeli byl také svátkem ukončení sklizně čili dožínek. Podle Bible se slavil padesát (tj. 7 x 7) dní po Velikonocích, podobně jako dnes v katolické liturgii, odtud název Pentecostes, „padesátý“. Svátek připomínal, jak Mojžíš na hoře Sinaj dostal z rukou samého Hospodina Tóru, desky Zákona. Teprve touto jedinečnou událostí se Izrael zásadně odlišil ode všech ostatních národů, protože přesně věděl, co od něho Hospodin chce. Součástí židovských oslav svátku Šavu´ot je dodnes celonoční čtení z Písma. Celý příspěvek