Římskokatolická farnost u kostela sv. Markéty Praha-Břevnov

Zamyšlení prof. Jana Sokola k nedělním liturgickým textům

Přinášíme Vám texty zamyšlení prof. Jana Sokola k nedělním perikopám.

Zamyšlení vyšla knižně: Jan Sokol: Naděje na neděli. Praha: Vyšehrad 2017. Z tohoto důvodu je omezen rozsah této rubriky.

Další články a texty prof. Jana Sokola naleznete na adrese www.jansokol.cz

Začátek dnešního evangelia je v rámci celé Bible docela zvláštní, ne-li rovnou jedinečný text. I při docela zběžném čtení musí člověka překvapit ta snaha o historickou přesnost, s níž se Lukášovo evangelium snaží zasadit Ježíšovo působení do rámce světových dějin. Už tím se křesťanství liší od různých esoterních nauk a mlhavých poselství, takových moudrostí, které „platí vždycky, ale nestaly se nikdy“, jak rádi říkají religionisté. Život i poselství Ježíše Krista je jistě jedno velké tajemství, ale je jedinečné také tím, že se dá říci, kdy a kde se stalo, že je pevně zasazeno do světské historie. Jak toho dosáhlo? Celý příspěvek
Dnešní evangelium je obtížné už proto, že je napsáno tak, že si člověk ani nevšimne, že je skoro dva tisíce let staré, a stejně staré jsou i představy, s nimiž pracuje. Ne že by se za tu dobu změnilo Boží slovo, ale mění se naše představy, kterými se mu snažíme rozumět. Za druhé líčí zázrak vzkříšení zemřelého a na to můžeme dnes mít jiný názor než tenkrát. V evangeliích je takových případů několik, vždycky se ale předpokládá, že ten vzkříšený člověk po čase stejně zemře – tak jako dívka z dnešního čtení, jako Lazar z Betánie nebo mládenec z Naim. Nejsou tedy předmětem naší víry a naděje, nýbrž jsou to jakási podobenství toho jediného zmrtvýchvstání Krista, který „přemohl smrt“ a už nikdy nezemře. Celý příspěvek
Svatodušní svátky jsou jaksi ve stínu známějších a populárnějších Vánoc i Velikonoc, které patrně mají své předkřesťanské, řekněme kosmické, astronomické kořeny. I dnešní svátek navazuje na židovský, starozákonní kořen a ve starém Izraeli byl také svátkem ukončení sklizně čili dožínek. Podle Bible se slavil padesát (tj. 7 x 7) dní po Velikonocích, podobně jako dnes v katolické liturgii, odtud název Pentecostes, „padesátý“. Svátek připomínal, jak Mojžíš na hoře Sinaj dostal z rukou samého Hospodina Tóru, desky Zákona. Teprve touto jedinečnou událostí se Izrael zásadně odlišil ode všech ostatních národů, protože přesně věděl, co od něho Hospodin chce. Součástí židovských oslav svátku Šavu´ot je dodnes celonoční čtení z Písma. Celý příspěvek
Dnešní periokopa patří mezi ty obtížné, kterým bychom se možná raději vyhnuli, a to přinejmenším z dvojího důvodu. Předně si nevíme moc rady s „posedlostí“ a „nečistým duchem“ a za druhé si Pána Ježíše většinou nepředstavujeme jako někoho, kdo má moc, kdo vládne mocí. A dnešní evangelní čtení neobsahuje nic jiného: kromě prostého konstatování, že Ježíš v sobotu učil v synagoze v Kafarnau, slyšíme jen o tom, jak svým slovem zbavil posedlého člověka jeho posedlosti. Celý příspěvek
Před týdnem, minulou neděli, jsme začali nový církevní rok, což je rok Markova evangelia. Už to je víc než padesát let, co Druhý vatikánský koncil zavedl nový rozvrh nedělních biblických čtení. Starší z vás si asi pamatují dobu, kdy se čtení a evangelia opakovala každým rokem stejně, jak se to zavedlo už ve středověku a jak to závazně stanovil před skoro pěti stoletími Tridentský koncil. Tato stará tradice byla tak silná a pevná, že se podle nedělních evangelií jmenovaly jednotlivé neděle v roce a označení jako „neděle dobrého pastýře“ se dodnes užívají v luterských a anglikánských církvích. Každá neděle v církevním roce tak měla nejen svůj jedinečný název, ale také obsah, a snad bychom mohli říct i svoji zvláštní náladu. Celý příspěvek